Metodu TRE® (Tension and Trauma Releasing Exercises) lze vysvětlovat přes nervovou soustavu i přes anatomii. Její autor David Berceli vycházel z otázky, které svaly se při ohrožení stahují a proč v nich napětí zůstává. Tento text shrnuje jeho anatomický model a odděluje, co je popis, co výklad a co zatím chybí.

Obranná reakce začíná ve svalech

Berceli popisuje zkušenost z ostřelování v Libanonu: osm lidí ze šesti zemí reagovalo na výbuch stejným leknutím a stejným schoulením. Protože pohyby nemohly být kulturně podmíněné, vyvodil z toho, že lidské tělo má geneticky zakódovanou obrannou reakci, kterou při ohrožení spontánně provádí (Berceli, 2017, s. 42). Po návratu začal studovat anatomii svalů, které za tento pohyb odpovídají (tamtéž, s. 42).

Svaly podle něj reagují na stresující událost stažením: tělo stáhne ohýbače v přední části a současně povolí natahovače vzadu. Tuto kombinaci označuje jako flexorový reflex. Výsledkem je schoulená poloha podobná poloze plodu, která chrání genitálie, životně důležité orgány a hlavu (Berceli, 2017, s. 43).

Bederní svaly: „hradby“ těžiště těla

Ústřední roli v tomto modelu mají velký a malý bedrovec (m. psoas major a minor). Berceli je popisuje jako evolučně staré svaly, které chrání těžiště těla. Jako jediné svaly spojují záda s pánví i nohama a jsou napojeny na všech pět bederních obratlů (Berceli, 2017, s. 43).

Při ohrožení se bederní svaly stáhnou a táhnou trup do předklonu. Proti nim pracují vzpřimovače páteře, které se snaží udržet trup vzpřímený. Tyto dvě protichůdné síly podle Berceliho stlačují spodní obratle. Dlouhotrvající komprese může páteř poškodit a dlouhodobé napětí může vést také k bolestem v ramenech a krku (Berceli, 2017, s. 43–44). Stažení nebo poškození bederních svalů spojuje i s dlouhotrvajícími bolestmi v bedrech (tamtéž, s. 44).

Bránice a kyčelní sval: svalová osnova trupu

K napětí v této oblasti podle Berceliho přispívá také bránice. Odvolává se na pozorování, že úpony bederních svalů se překrývají s úpony bránice a kyčelního svalu a že tyto tři svaly pracují jako celek; nazývá je „třemi mušketýry“ a jejich soubor „svalovou osnovou“ (Berceli, 2017, s. 59).

Proč podle Berceliho nestačí masáž ani běžný trénink

Berceli upozorňuje, že po vypjaté nebo traumatické zkušenosti mnoho lidí spoléhá na masáž, horkou koupel nebo cvičení. U traumatického napětí v bederních svalech to podle něj nestačí (Berceli, 2017, s. 44). Tělo reaguje na trauma zvýšením napětí a změnami funkčnosti kosterních svalů; pokud se napětí neuvolní, stává se z něj chronický vzorec, který časem vyvolá další tělesné dysfunkce. Kdo se po události nevrátí do uvolněného stavu, zůstává přecitlivělý na další podněty a i na mírný stres reaguje úzkostí (tamtéž, s. 44).

Totéž platí pro ohýbače: když se po skončení stresující události neuvolní, zůstávají citlivé na další stimulaci i při malém stresu. Berceli to popisuje jako začarovaný kruh a cílem metody bylo najít způsob, jak hluboké svaly středu těla uvolnit (Berceli, 2017, s. 53).

Jak na tyto svaly cílí cvičení TRE®

Třes podle Berceliho vzniká v ohýbačích po provedení série cviků, které protahují stehenní a pánevní svaly (Berceli, 2017, s. 54). Celkem jde o sedm cviků; nejsnáze třes vyvolá poslední z nich (Berceli in Maizes a Weil, 2024, 14:08).

Tento poslední cvik Berceli popisuje takto: člověk leží na zádech, chodidla má u sebe a kolena volně do stran, takže se přibližně minutu pasivně protahují přitahovače na vnitřní straně stehen. Pak zvedne pánev, jak vysoko je mu to příjemné, a jednu až dvě minuty vydrží. Po položení pánve znovu asi minutu leží a kolena postupně přibližuje vždy o kousek, s pauzou kolem dvou minut. Třes obvykle začne na vnitřní straně stehen a podle Berceliho se pak šíří přes bedrový sval a pánev do dlouhých svalů podél páteře (Maizes a Weil, 2024, 14:08–16:07). Na začátek doporučuje zhruba patnáct minut třesu, pokud se neobjeví bolest nebo psychické obtíže, a cvičení ob den po dobu dvou týdnů (tamtéž, 16:29–16:55).

Berceli zároveň zdůrazňuje rozdíl mezi třesem a aerobním cvičením. Aerobní cvičení řídí mozková kůra, tedy vůle; třes řídí limbický systém, takže nad ním nemáme vědomou kontrolu a může vyvolat změny, kterých bychom vůlí nedosáhli (Berceli, 2017, s. 54).

Uvolnění zevnitř: kazuistika hasičů z Ground Zero

Jako příklad Berceli uvádí práci s newyorskými hasiči po 11. září 2001. Nejčastěji si stěžovali na bolesti v bedrech, ramenech a šíji a na poruchy trávení; podle Berceliho mohou být tyto příznaky způsobené chronickou kontrakcí bederních svalů. Při záchranných pracích se hasiči hrbili, předkláněli, zvedali břemena a plazili se, takže měli bederní svaly dlouhodobě zaťaté, a to v situaci provázené strachem ze smrti (Berceli, 2017, s. 55). Metoda jim podle autora pomohla uvolnit stažené bederní svaly už po dvou sezeních. Důvod vidí v tom, že se při třesu chronicky napjatý sval uvolňuje zevnitř, a ne působením zvenčí jako při masáži (tamtéž, s. 55).

Bezpečnost a stav výzkumu

Anatomický model je výkladem autora metody, opřeným o jeho pozorování, studium anatomie a kazuistiky. Výzkum TRE® je zatím v počátcích: přehled 18 studií z roku 2023 hodnotí výsledky jako předběžné a žádá přísnější výzkum (Roos, 2023).

Berceli sám upozorňuje, že u menšiny lidí může cvičení vyvolat intenzivní emoční zážitek, který vyžaduje podporu odborníka, a že při jakékoli fyzické nebo psychické nepohodě je třeba cvičení přerušit a poradit se s lékařem (Berceli, 2017, s. 146). V praxi se cvičení nedoporučuje bez konzultace s lékařkou nebo lékařem mimo jiné v těhotenství, při epilepsii, akutních psychiatrických obtížích, krátce po operaci či úrazu a při závažném onemocnění srdce a cév.

Literatura

  • Berceli, D. (2017). Revoluční metoda uvolňování traumatu. Praha: Maitrea. ISBN 978-80-7500-278-5.
  • Maizes, V., Weil, A. (2024). Body of Wonder: Neurogenic Tremors for Trauma Release with David Berceli, PhD [podcast]. Andrew Weil Center for Integrative Medicine, 30. 10. 2024. youtube.com/watch?v=89VY5CLS9kU
  • Roos, L. A. J. (2023). Trauma releasing exercises as a treatment technique: a scoping review. Diplomová práce. University of Pretoria. repository.up.ac.za

Další texty pro odbornou veřejnost najdete na stránce Pro odbornou veřejnost.