Péče o duševní zdraví zdravotníků se obvykle opírá o rozhovor: supervizi, intervizi, psychoterapii. Zátěž z péče o druhé se ale podle Davida Berceliho i Stephena Porgese projevuje také tělesně. Text shrnuje aktuální česká data, tělesnou stránku vyčerpání ze soucitu a dosavadní zkušenosti s metodou TRE® ve zdravotnickém prostředí.

Co ukazují česká data

Šetření duševního zdraví lékařů a lékařek z roku 2024, které realizoval Radek Ptáček s Českou lékařskou komorou a jehož výsledky prezentovala Martina Sebalo Vňuková (Psychiatrická klinika 1. LF UK) na konferenci ČLK Duševní zdraví v medicíně, zahrnulo více než tisíc respondentů. Práce je dlouhodobým zdrojem stresu pro 64 % z nich a 62 % se cítí rozhodně nebo spíše ohroženo syndromem vyhoření. V roce 2013 to bylo 92 %, resp. přes 70 % (Hobzová, 2024). Nejvíce lékaře a lékařky zatěžuje byrokracie (77 %).

Odbornou pomoc při duševní nepohodě vyhledalo jen 27 % dotázaných a 28 % ji nevyhledalo ani nezvažovalo. Podle autorky šetření u lékařů stále převládá stigma: mají pocit, že si musí pomoci sami, a vnímají to někdy jako profesní selhání (Hobzová, 2024).

Nemocnice jako náročné prostředí

Stephen a Seth Porgesovi připomínají, že zdravotníci v první linii prožívali během pandemie covidu-19 dlouhodobý stres a trauma (Porges a Porges, 2024, s. 161). Jejich vlastní výzkum ukázal, že zdravotníci pracující v nemocnici, tedy ve velmi stresujícím a traumatizujícím prostředí, měli vyšší pravděpodobnost nákazy; i zaměstnanci nemocnic, kteří se nákaze vyhnuli, měli zvýšenou pravděpodobnost nepříznivých dopadů na duševní zdraví (tamtéž, s. 165).

Vyčerpání ze soucitu má tělesnou složku

Berceli popisuje syndrom vyčerpání ze soucitu u lidí, kteří pracují v traumatizujících profesích nebo jsou trvale konfrontováni s utrpením druhých (Berceli, 2017, s. 65–66). Jev byl podle něj poprvé zkoumán mezi psychology, zdravotníky a duchovními ve válkou zasažených zemích; opakované vyslechnutí traumatických událostí od klientů a pacientů má kumulativní dopad a může vyvolat strach, hněv nebo úzkost, i když člověk trauma sám nezažil (tamtéž, s. 66).

Důležitý je tělesný mechanismus: ve snaze ulehčit druhým pomáhající často skrývají vlastní emoce, zadržují slzy a přemáhají bezděčný třes. Po několika týdnech se dostaví fyzické i citové vyčerpání, protože tělo, aby zadrželo pláč a ovládlo emoce, zatíná svaly v obličeji, krku a trupu (Berceli, 2017, s. 66).

Proč sebeřízená tělesná metoda

Berceli upozorňuje, že mnozí lidé ve stresujících povoláních se vyhýbají psychoterapii z obavy o kariéru nebo ze stigmatizace. Sebeřízená metoda zaměřená na tělo jim podle něj umožní zpracovávat stres, aniž by museli vyhledat odborníka (Berceli, 2017, s. 87–88). Metodu označuje za natolik jednoduchou, že ji většina lidí může používat samostatně, bez zvláštních pomůcek a odborného dohledu (tamtéž, s. 87). Tento argument přímo odpovídá zjištění českého šetření o stigmatu mezi lékaři.

Organizacím, jejichž zaměstnanci pracují v traumatizujících prostředích, Berceli doporučuje krátké, ucelené semináře, které zaměstnance poučí o traumatu a jeho následcích a seznámí je s konkrétními technikami prevence (Berceli, 2017, s. 201).

Zkušenosti ze zdravotnického prostředí

Lékaři a lékařky v integrativní medicíně. V podcastu Weilova centra integrativní medicíny popisuje Dr. Victoria Maizes, že Berceli opakovaně vedl jejich skupiny 50 až 80 lékařů a lékařek. Pro většinu je zážitek velmi silný; vždy je ale skupinka, která říká, že se třást nedokáže, což Maizes spojuje s větším „obrněním“ lékařů a obtížnějším pouštěním kontroly ve skupině. Berceli dodává, že při opakovaném cvičení se třes u takových lidí nakonec dostaví (11:15). Mnozí pak metodu podle ní začnou doporučovat pacientům, zejména lidem s autonomní dysregulací (Maizes a Weil, 2024, 9:05–10:15).

Nemocnice pro veterány. Podle kapitoly Jessicy Schaffer v knize Shake It Off Naturally se zaměstnanci americké nemocnice pro veterány v roce 2013 vyškolili ve vedení TRE® a od té doby nabízejí veteránům týdenní lekce; podle hlášení účastníci uvádějí lepší spánek, větší klid a méně úzkosti (Schaffer in Berceli, 2015, s. 157).

Osobní zkušenost lékaře. Urolog Eric B. Robins popisuje chronický stav „útok nebo útěk“ a časté pohotovostní služby v nemocnici. Po zahájení cvičení TRE® popisuje vyšší energii, zklidnění úzkostného pocitu na hrudi a hlubší spánek (Robins in Berceli, 2015, s. 116–119). Jde o osobní svědectví, ne o výsledek studie.

Bezpečí a stav výzkumu

Cvičení se nedoporučuje bez předchozí konzultace s lékařkou nebo lékařem mimo jiné v těhotenství, při epilepsii a jiných záchvatových onemocněních, akutních psychiatrických obtížích, krátce po operaci či úrazu, při závažném onemocnění srdce a cév nebo nestabilním krevním tlaku a v akutní krizi. U menšiny lidí může cvičení vyvolat silný emoční zážitek, který vyžaduje podporu odborníka (Berceli, 2017, s. 146).

Výzkum metody je zatím v počátcích a dosavadní výsledky jsou předběžné (Roos, 2023). Při rešerši pro tento text (PubMed, říjen 2026) nebyla nalezena kontrolovaná studie TRE® u zdravotnického personálu. Uvedené příklady jsou proto popsané zkušenosti, ne doklad účinnosti.

TRE® nenahrazuje supervizi, intervizi ani lékařskou péči. Může je doplnit tam, kde rozhovor nedosáhne: v práci s tělem, které nese zátěž každé směny.

Jak může vypadat workshop pro tým, popisuje stránka TRE® pro pečující týmy.

Literatura

  • Berceli, D. (2017). Revoluční metoda uvolňování traumatu. Praha: Maitrea. ISBN 978-80-7500-278-5.
  • Berceli, D. (ed.) (2015). Shake It Off Naturally: Reduce Stress, Anxiety, and Tension with [TRE]. Kapitoly: Robins, E. B.: Urologist Uses TRE in Medical Practice; Schaffer, J.: TRE Agency-Based Trainings. Strany podle PDF verze.
  • Hobzová, I. (2024). Většinu lékařů ohrožuje syndrom vyhoření, odbornou pomoc ale nevyhledávají. Ekonomický deník (původně Zdravotnický deník), 20. 11. 2024. ekonomickydenik.cz
  • Maizes, V., Weil, A. (2024). Body of Wonder: Neurogenic Tremors for Trauma Release with David Berceli, PhD [podcast]. Andrew Weil Center for Integrative Medicine, 30. 10. 2024. youtube.com/watch?v=89VY5CLS9kU
  • Porges, S. W., Porges, S. (2024). Náš polyvagální svět: jak nás pocit bezpečí a trauma mění. Praha: Maitrea. ISBN 978-80-7500-696-7.
  • Roos, L. A. J. (2023). Trauma releasing exercises as a treatment technique: a scoping review. Diplomová práce. University of Pretoria. repository.up.ac.za

Další texty pro odbornou veřejnost najdete na stránce Pro odbornou veřejnost.